STEPRO - stavebně technické průzkumy - Stavebně technický průzkum
ctverce jako logo

Stavebně technický průzkum

KOPANÉ SONDY, GEOLOGICKÝ PRŮZKUM

Kopaná sonda

Provádíme kopané sondy pro odhalení základových konstrukcí. Sondy se provádí pro zjištění materiálu a tvaru základů a hloubky základové spáry.

Sondy prohlíží spolupracující geolog, který provede zatřídění základové půdy pro určení jejích geotechnických parametrů. Zatřídění se provádí buď na místě, pokud to není možné (většinou pokud se jedná o jemnozrnné zeminy) odebírá se např. porušený vzorek zeminy z podzákladí nebo je možné provést jiné zkoušky in-situ. Vzorek se případně odváží do laboratoře geotechniky, kde se provedou zkoušky, na základě kterých se provede zatřídění zeminy.

Na místním šetření se provede také zaměření sondy a sonda je graficky popsána v řezu.

Geolog vypracovává, většinou samostatnou, zprávu z průzkumu.

PEVNOSTI ZDIVA (PŘÍSTROJ PZZ01) - ZKOUŠKY PEVNOSTI PLNÝCH CIHEL A MALTY

Sonda do cihel

Zkoušky pevnosti zdiva jsou vhodné, pokud je uvažováno o přitížení zdiva. Přitížení může nastat změnou dispozice, např. ubouráním části nosné zdi, kdy zatížení, které původně přenášela celá zeď, nově přenáší pouze zbylá část nebo při nástavbě, kdy na stávající objekt je přistaveno jedno či více podlaží.

Pro zkoušky pevnosti zdiva je nutné odhalit část zdiva, odstraní se omítka v ploše čtverce o straně cca 0,3-0,4 m. Odhalené zdivo se očistí. Zdivo se prohlédne, posoudí se kvalita skladby, přítomnost prasklin či trhlin a do cihel a malty v ložných spárách se provedou vrty speciálním přístrojem PZZ01.

Metoda je založena především na statistice. Zkoušky se provedou na určitém počtu míst, výsledky zkoušek z jednotlivých míst se následně statisticky vyhodnotí. Minimální počet platných zkoušek pro vyhodnocení je 5.

Metoda je nedestruktivní, resp. částečně destruktivní a zkoušky se provádí pomocí speciální upravené ruční příklepové vrtačky PZZ 01, dle metodiky TAZUS, vypracované Ing. Václavem Kučerou.

Tento způsob zjišťování pevnosti je vhodný pro maltu a plné cihly, pokud je stavební materiál jiný (přírodní kámen, dutinové cihly, ytong apod.), je nutné vyjmout celý zdící prvek a zkoušku pevnosti provést v laboratoři na lisu. Způsob zkoušení malty se nemění.

Zkoušky pevnosti cihel a malty v tlaku se vyhodnocují dle metodického předpisu TAZUS, dle ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování konstrukcí při přestavbách“, dále dle ČSN 73 1101 „Navrhování zděných konstrukcí" a ČSN EN 998-2 "Specifikace malt pro zdivo" Část 2: Malty pro zdění.

S ohledem na možnost dalšího zpracování výsledků zkoušek pevnosti zdiva je nutné také zohlednit další okolnosti (zjištěné prohlídkou a odhalením částí zdiva v sondách) kromě samotného výsledku zkoušek, které mají vliv na výpočet únosnosti:

  • vazbu zdiva (z hlediska ČSN 73 2310 "Provádění zděných konstrukcí" s ohledem na vyplněnost styčných spár, tloušťku spár, největší zrno malty a zásady provádění vazby zdiva)
  • vlhkost a salinitu zdiva
  • případné statické poruchy (trhliny, známky drcení apod.)

PRŮZKUM VODOROVNÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ, STANOVENÍ SKLADBY KONSTRUKCÍ, SKLADBA PODLAH

Sonda do zdi

V rámci stavebně technického průzkumu se provádějí sondy k vodorovným nosným konstrukcím. Sondy se většinou provádějí skrz podlahové vrstvy shora, tak se zároveň zjistí i skladba podlahy. V případě, že není možné provést sondu shora, je možné provést sondu zdola. Sondy, především ke stropní konstrukci dřevěné trámové, jsou relativně rozsáhlé cca 0,5x 1,5m. Ostatní sondy bývají menší.

U vodorovných nosných konstrukcí se zjišťuje jejich druh (stropní klenby, dřevěné trámové stropy, železobetonové stropy, atd.), jejich stav a dimenze. Tyto zjištěné skutečnosti dále slouží jako podklad pro statika při výpočtu únosnosti stropní konstrukce a pro případný návrh zvýšení únosnosti (např. při změně účelu stavby).

Vodorovné nosné konstrukce, se kterými se nejčastěji setkáváme jsou:

  • železobetonové stropy (ocel. nosníky + železobetonové desky, monolitické železobetonové stropy, atd.)
  • dřevěné trámové stropy (s rákosníky nebo bez rákosníků, s různými druhy záklopů, s řezanými nebo tesanými profily)
  • klenbové (klenby do traverz, klenby valené, klenby křížové, atd.)

V případě dřevěných trámových stropů prohlíží sondy zároveň mykolog (viz. mykologický průzkum). Mykolog stanoví stav dřevěných prvků (napadení dřevokazným hmyzem či houbami) a zároveň navrhne ochranná opatření.

V některých případech není nutné znát parametry nosné stropní konstrukce, ale je potřeba zjistit skladbu podlah kvůli celkové mocnosti vrstev. Tyto sondy jsou maximálně do velikosti cca 0,5x0,5 m.

Sondy se po průzkumu většinou ponechávají otevřené, nicméně je samozřejmě možné místo sondy zpětně upravit dle dohody s objednatelem.

PRŮZKUM SVISLÝCH NOSNÝCH I NENOSNÝCH KONSTRUKCÍ, STANOVENÍ SKLADBY KONSTRUKCÍ

Sonda do stropu

U svislých nosných konstrukcí není ze zaměření známá jejich skutečná skladba a materiál. V některých případech může být u nosné stěny předstěna nebo nenosná přizdívka, která mocnost stěny zdánlivě navyšuje. Zjištění skutečné mocnosti a materiálu nosných konstrukcí je důležité pro statické výpočty. Z toho důvodu se v některých případech provádějí sondy i do svislých nosných konstrukcí. Sondy do svislých nosných konstrukcí se provádí pro zjištění jejich materiálového řešení a sklady pro potřeby např. demolice, tepelně technických výpočtů apod.

V případě sondy jako podklad pro tepelně technické výpočty se zjistí se druh použitého tepelného izolantu a jeho mocnost a všechny další vrstvy.

U zděných (konstrukce z plných cihel) nosných konstrukcí je možné dále zjišťovat pevnost zdících prvků (pevnost malty a cihel). Pro zjišťování pevnosti zdících prvků používáme speciální upravenou příklepovou vrtačku PZZ01. V případě kamenného zdiva je možné pomocí přístroje PZZ01 zjistit pevnost malty, pevnost kamene je možné zjistit pomocí odběru zdících prvků (kamenů ze zdiva) destruktivními zkouškami v laboratoři (na lisu).

U betonových konstrukcí je možné provést odběr jádrových vývrtů pro zkoušky pevnosti betonu v tlaku v laboratoři v kombinaci s větším množstvím nedestruktivních zkoušek pomocí Schmidtova tvrdoměrného kladívka. V kombinaci dostatečného množství destruktivních a nedestruktivních zkoušek je výsledná zjištěná a vyhodnocená pevnost betonu brána jako pevnost krychelná (charakteristická hodnota).

Orientační zjištění pevnosti betonu je možné provést pouze pomocí Schmidtova tvrdoměrného kladívka (nedestruktivně), nicméně tato hodnota pevnosti betonu v tlaku není zaručená.


ctverce jako logo
Kontakt
Osoby:
Ing. Jaroslav Jankovský
+420 739 204 175; +420 608 444 896
Ing. Dana Šašková
-
Adresa:
Na Konvářce 2039/19
150 00 Praha 5
E-mail:
Copyright © 2011-2014 STEPRO